Květen 2008

Simpsonovi 1*01

30. května 2008 v 10:27 | ▬«««▬
The Simpsons 1*01 admini na blogu.cz my zakázali vkládat videa, takže se na to budete muset koukat na megavideu mno
««« SLEDUJTE ZDE »»»

Titanic

23. května 2008 v 18:19 | kubajzlik
Komediální 30sec. video Titaniku
Spustit ZDE

Rocky

23. května 2008 v 18:08 | kubajzlik
Komediální 30sec. video Rockyho
Spustit ZDE

Ekonomika(obchodní společnosti,trh)

23. května 2008 v 17:49 | kubajzlik

4.OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI:

A)OSOBNÍ: řídí ji samy zakladatelé
a všichni nebo někteří společníci ručí za závazky společnosti neome
zeně - celým svým majetkem1)veřejná obchodní společnost: Alexo
dvou osob, které podnikají pod společným obchodním jménem mo
hou ji založit jak fyzické, tak právnické osoby /statutární orgán/za
kládá se uzavřením společenské smlouvy /návrh na zápis společnos
ti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci/, která musí o
bsahovat obchodní jméno, sídlo společnosti, předmět podnikání a
osoby zakladatelů. Ručení: společníci ručí společně a nerozdílně vešk
erým svým majetkem.Jednání jménem společnosti: může jednat k
aždý společník, každý má také právo společnost řídit.Rozdělování zis
ku: mezi společníky rovným dílem.Zdroj kapitálu: vklady společ
níků a zisk společnosti - společnost může získat i cizí kapitál.zrušení s
polečnosti: rozhodnutím soudu, zánikem práv.osoby,úmrtím společ
níka.2)Komanditní společnost: vzniká spojením alespoň dvou osob
komplementář a komanditista, na základě společenské smlouvy. Zdr
oj kapitálu: vklady společníků - ve společenské smlouvě musí být u
vedena výše vkladu komanditistů. Ručení: komplementáři - společn
íci - ručí za závazky celým svým majetkem /i osobním/komanditisté -
za závazky ručí jen do výše nesplaceného vkladu, určeného spo
lečenskou smlouvou - min. 5.000 Kč.Rozdělování zisku: polovi
na zisku připadá komplementářům, polovina komanditistům.Zrušení sp
olečnosti: rozhodnutím soudu, zánikem právnic.osoby,úmrtím fyz.společníka.
B)KAPITÁLOVÉ: řídí ji představenstvo nebo statutární orgán, společ
níci neručí za závazky společnosti nebo je jejich ručení omezeno určitým způsobem.1)S.R.O: kapitálová společnost založit ji může 1 - 50 účastníků. založí-li ji jedna osoba, vzniká zakladatelská listina, která musí mít formu notářského zápisu - celý vklad společníka musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku. Ručení: společnost ručí celým svým majetkem - jednotlivý společníci do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku Zdroj kapitálu: vklady společníků, kterých může být nejvýše padesát - dohromady musí činit nejméně 200.000 korun - vklady společníků tvoří základní jmění společnosti rezervní fond musí činit minimálně 10 % základního jmění společnosti. Rozdělování zisku: podle výše vkladů jednotlivých společníků. Kompetence řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada:schvaluje stanovy a jejich změnyrozhoduje o změně společenské smlouvy o zvýšení či snížení základního jmění jmenování, odvolávání a odměňování jednatelů…Statutární orgánem a řídícím orgánem společnosti je jeden nebo několik jednatelů /nemůže být členem dozorčí rady/Kontrolní orgán: je jím dozorčí rada - min. 3 členy - dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetnictví.2)Akciová společnost: nejrozšířenější forma podnikání - užití pro podnikání ve velkých podnicích.je jí společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě.zakládá-li ji jedna osoba, právnická,podepisuje zakladatelskou listinu zakládá-li jí více osob, uzavřou zakladatelskou smlouvu součástí obou listin je návrh stanov společnosti založení společnosti se může uskutečnit dvěma způsoby:bez upisování akcií: forma méně obvyklá - samy zakladatelé si koupí své akcie - zůstanou uvnitř podnikuna základě výzvy k upisování akcií: veřejná nabídka - vydává a nabízí své akcie na prodej mezi obyvatelstvo.výzva k upisování akcií se musí zveřejnit; v každém místě, kde upisování akcií probíhá, musí být k nahlédnutí návrh stanov společnosti.upisovatel je povinen splatit aspoň 10% hodnoty akcie ihned při upisování.zakladatelé jsou pak povinni svolat ustavující valnou hromadu do 60 dne ode dne skončení upisování akcií - rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti a volí orgány společnosti.Zdroj kapitálu: základní jmění tvoří jmenovitá hodnota emitovaných akciíhodnota základního jmění musí být minimálně 2 miliony korun společnost je povinna zřídit rezervní fond ve výši minimálně 20% základního jmění = 200.000 - každý rok se zvyšuje přídělem ze zisku ve výši 5% čistého zisku až do doby, kdy dosáhne minimální výše nebo výše určené stanovamiKompetence řízení: vrcholným orgánem je valná hromada /majitelé akciích/ která rozhoduje o:změně stanov,zvýšení nebo snížení základního jmění,volbě a odvolání členů představenstva,volbě a odvolávání členů dozorčí rady,schválení roční účetní uzávěrky, rozdělení zisku,zrušení společnosti.Výkonný orgán = představenstvo. členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku.Kontrolní orgán = dozorčí rada - její zřízení je povinné

5.Setkává se zde nabídka s poptávkou a vytváří se zde ceny výrobků a služeb. Trh chápeme:

a) prostorově - setkává se zde nabídka s poptávkou za přímé účasti kupujícího a prodávajícího
b) funkční - setkává se zde nabídka s poptávkou a nemusí za účasti kupujícího a prodávajícího
Nabídka
Je to množství, které chce výrobce prodat¨na trhu za určitou cenu.
Druhy nabídky- dílčí nabídka- nabídka jediného výrobku od více výrobců
- individuální - od jednoho výrobce
- agregátní - souhrnná nabídka za určité období
Determinant nabídky
  1. cena
  2. výrobní náklady
  3. cena substitutu
  4. specifické požadavky
Poptávka
Je to množství zboží, které chce kupující koupit za nejpřijatelnější cenu.
Úrovně poptávky
  1. dílčí poptávka
  2. individuální
  3. agregátní
Determinanty poptávky
  1. cena
  2. výše důchodu
  3. velikost trhu
  4. specifické okolnosti
  5. souhrn subjektivních faktoru - vliv reklamy, tradice, gastronomie

Ekonomika(kupní smlouvy)

23. května 2008 v 17:48 | kubajzlik
3,Kupní smlouvy
- jednání mezi dodavateli a odběrateli a uzavírání kupních smluv je upraveno právními normami a jsou pro obě strany závazné
- kupní smlouvy se mohou uzavírat podle:
1)Obchodního zákoníku
2)Občanského zákoníku
Vznik, změna a zánik smlouvy
Vznik smlouvy:
-smlouva vzniká tehdy, jsou-li formulovány: obsah a náležitosti smlouvy
1)přijetím návrhu mezi stranami
2)doručením na adresu
3)chování - plnění podle smlouvy
Změna smlouvy:
-pokud to lze a není to proti právním předpisům, mohou se obě strany domluvit
- změně (jiné množství, jiný termín, cena, barva….), smlouva se plní, ale nezaniká
Zánik smlouvy:
-k zániku smlouvy může dojít:
-splněním smlouvy - závazek je splněn a je nahrazen novým (ale nemusí)
dohodou stran
-odstoupením od smlouvy - odstupuje jedna strana (neplnění)
-uplynutím doby - zanikají jen ty smlouvy, které nebyly v souladu s právními předpisy včas splněny
3,Druhy odpovědností:
1. Odpovědnost za prodlení
2. Odpovědnost za škody
3. Odpovědnost za vady
1. Odpovědnost za prodlení
- smlouva nebyla včas splněna
- může nastat z obou stran:
ze strany prodávajícího např.: nedodání zboží
ze strany kupujícího např.: nezaplacení
- poškozená strana může požadovat:
a) penále
b) náhradu škody
c) odstoupení od smlouvy
2. Odpovědnost za škody
- musí se prokázat, že došlo u druhé strany ke škodě (majetkové újmě)
- škodu lze nahradit pouze penězi, nebo uvedením do původního stavu
3. Odpovědnost za vady
- vady rozeznáváme na:
a)PRÁVNÍ - porušení práv třetí osoby (porušení ochranných práv)
b) FAKTICKÉ - jsou vady skutečné (nesprávný druh, jiné množství, vady
v dokladech…)
- faktické vady se dále dělí se na vady:
1)zjevné - viditelné (jiné množství, barva, chybná funkce, povrchová vada….)
2)skryté- projeví se až užíváním
- nároky:finanční náhrada, výměna zboží, oprava
Písemný styk při uzavírání a plnění kupních smluv
- písemný styk při uzavírání a plnění kupních smluv je velice důležitý
- patří sem:
· POPTÁVKA
· NABÍDKA
· OBJEDNÁVKA
· DODÁVKA
1. POPTÁVKA
dotaz na možnost a podmínky prodeje
určitého výrobku (služby)
- před uzavřením kupní smlouvy je třeba si vyjasnit tyto otázky:
1)co se má koupit
2) kolik se toho má koupit
-3)kdy se má koupit
- o možnostech nákupu a o svých obchodních partnerech musíme získat informace:
1. Informace o obchodních partnerech již existujících
jsou to data o obchodním partnerovi, o jeho výrobcích a jeho podmínkách
je důležité tyto informace stále aktualizovat
2. Informace o nových obchodních partnerech
- zjišťují se poptávkou
- rozeznáváme dva druhy:
a) Obecná poptávka
b) Speciální poptávka - konkrétní informace (cena, tvar, dodací lhůta, servis….)
Poptávka se může uskutečnit:
ústně - přímý rozhovor, telefon…
písemně - musí obsahovat přesné informace o druhu, jakosti, ceně,
dodacích podmínkách
!!! muže mít i podobu krátkého dopisu, nebo předtisku
2.NABÍDKA
informace o nabízeném zboží nebo službě
-je to dopis adresovaný zájemci, kde se nabízí zboží nebo služba
- musí být úplná a přesná - popisuje podrobněji nabízené zboží nebo službu
- máme 2 druhy:
a) nabídka vyžádaná (konkrétní) - odpověď na poptávku
b) nabídka nevyžádaná - nezávazná např.: inzeráty, propagační letáky, katalogy…
3.OBJEDNÁVKA
Objednávka
potvrzení objednávky
- vyhovuje-li nám nabídka, odešleme objednávku, která musí obsahovat:
· datum
· pořadové číslo
- objednávka = dopis nebo předtisk
- důležité je potvrzení objednávky
- formy: a, vrácení potvrzené kopie
b, dopis, musí obsahovat:
1)poděkování za objednávku
2)opakování /o druhu, jakosti, ceně…/
3)termín dodání
4)ubezpečení, že vše proběhne v pořádku
- jestliže prodávající nemá momentálně na skladě požadovaný druh - požádá zákazníka o prodlouženou dodací lhůtu, nebo zamítne objednávku
4.DODÁVKA
- podle objednávky se zboží připraví k odeslání - EXPEDICE
- DOPRAVA se uskutečňuje:
a) vlastním prostředkem (kupujícího nebo prodávajícího)
b) veřejným dopravcem (pošta, železnice, letadlo, autodoprava…)
-zpráva o zásilce se nazývá NÁVĚŠTÍ, které obsahuje:
a) oznámení, že zásilka byla vypravena určitým dopravním prostředkem a nebo, že je připravena k odebrání
b) popis zásilky
-pro kontrolu zásilky slouží:
-dodací list
-přepravní doklad
-nákladní list
-doklad o zaplacení:
1)faktura
2)paragon
- placení dodávek:
1)hotovosti
2)hotovostně

Ekonomika(podnikání,financování)

23. května 2008 v 17:47 | kubajzlik
1,Podnikání
Soustavná činnost prováděna podnikatelem:
- pod vlastním jménem
- na vlastní odpovědnost
- na základě živnostenského oprávnění
- za účelem zisku
Podstata podnikání
Samostatné rozhodování podnikatele o tom:
- co bude vyrábět
- kde bude vyrábět
- co k tomu bude potřebovat
- jak obstarat potřebný kapitál
- jakou právní formu si zvolí
Cíl podnikání
- zhodnocení vloženého kapitálu - dosažení zisku
Hospodářské riziko
- neúspěch , bankrot, krach
- podnikatel se snaží dosáhnout zisku, ale zároveň přijímá riziko neúspěchu, ze ztratí vložený kapitál popř. majetek (vysoká cena, vysoké náklady, regionální nezaměstnanost, špatná kvalita…)
Obchodní jméno
- každý podnik jedná samostatně pod svým obchodním jménem (název firmy)
- při založení podniku se obchodní jméno zapisuje do živnostenského nebo obchodního rejstříku, pak je podnik chráněn, aby někdo cizí nepoužíval jeho jméno
- pod obchodním jménem podnik:
1) vykonává svoji činnost
2) vystupuje před dodavateli, odběrateli, státními orgány
3) podepisuje se
Fyzická osoba
Jedinec, plnoletý, svépravný, způsobilý, bezúhonný
Obchodní jméno FO: jméno + příjmení
může obsahovat i dodatky:
a) osobní (syn, dcera…)
b) věcné - týká se předmětu podnikání)
(potrav., videopůjč.)
Právnická osoba
Útvar vytvořený lidmi (dva a více), který je podle zákona považován za samostatný subjekt práva a závazků.
Podle zákona sem patří:
1) sdružení FO nebo PO = obchodní společnosti, družstva, polit. strany, zájmová sdružení
2) účelová sdružení, majetku, nadace a státní fondy
3) jednotky územní samosprávy - obce, kraje
4) jiné subjekty u kterých to stanoví zákon - banky, pojišťovny, státní podniky
Obchodní jméno PO: název firmy, právní forma + dodatky (věcné, smíšené)
2,Financování
Význam financování
- vedle řízení výroby a prodeje vystupuje jako velmi důležitá složka podnikových činností
- podstatou financování a finančního řízení je neustále usměrňovat co nejvýhodnější struktury kapitálu a majetku
3 faktory
  1. faktor kvantity
- každý investor preferuje více peněz než méně
- dáváme přednost těm řešením, která nám slibují v daném období více finančních zdrojů
  1. faktor rizika
- každý investor preferuje méně rizika než více
- zvažujeme velikost očekávaných finančních zdrojů s ohledem na bezpečnost jejich získání
  1. faktor času
- každý investor preferuje stejné množství peněz dnes spíše než zítra
- přihlížíme nejen k absolutní velikosti předpokládaných finančních zdrojů, ale i jejich rozložení v čase
Zdroje financování
Finanční prostředky rozlišujeme podle původu zdrojů z kterých jsme je získali
  1. Financování z vlastních zdrojů:
    1. Interní financování (samofinancování) - využitím zisku po zdanění a odpisu
    2. Financování pomocí kapitálových vkladů - vložené finanční prostředky, které nabývají podobu podílu ve společnosti
  2. Financování z cizích zdrojů (závazky):
    1. Obchodní úvěry - vznikají časovým nesouladem mezi skutečným dodáním a placením dodávek (faktura)
    2. Bankovní úvěry - kapitál poskytne peněžní ústav za sjednaných podmínek
Zdroje se také člení z hlediska času, po který je můžeme využívat:
  1. krátkodobé - obchodní úvěr, zbožový úvěr = předplatné
  2. dlouhodobé - úvěry + prostředky získané prodejem akcií
Úvěry
Forma poskytnutí
Forma splácení
Peněžní
Peníze
Peníze
Obchodní
Zboží
Peníze
Zbožové
Zboží
Zboží
Předplatné
Peníze
Zboží
Devizové a euroměnové
Zahraniční peníze
Zahraniční peníze
2,Peníze a koloběh peněz
Peníze - slouží jako prostředek pro změření velikosti hodnoty zboží nebo služeb
Funkce peněz:
1) platidlo
2) oběživo
3) uchovatel hodnoty
4) mezinárodní platidlo
Rozvaha
AKTIVA - MAJETEK
PASIVA - KAPITÁL
1. stálá (DM)
1. vlastní
DHM (M+N) + DDHM
základní kapitál
DFM
hospodářský výsledek (zisk)
DNM + DDNM
formy ze zisku (f. odměn a reserv, FKSP)
kapitálové f. (dary)
2.oběžná
2. cizí
zásoby
ZUD - závazky u dodavatelů (FO)
pohledávky
ZUZ - z. u zaměstnanců (mzdy)
KFM
ZUSR - z. u stát. rozpočtu (daně, ZP, SP, úvěry)

Vstřikování benzínu

23. května 2008 v 17:38 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 25. Vstřikování benzínu


Rozdělení:
1) Přímé vstřikování
2) Nepřímé vstřikování

Palivo je v přesně odměřeném množství, které odpovídá okamžitému režimu práce motoru. Palivovým čerpadlem je jemně rozprášeno vstřikovacími tryskami. U přímého vstřikování benzínu je palivo vstřikováno přímo do válce. U přímého vstřikování je palivo vstřikováno do směšovací komory (na sacím potrubí), nebo je vstřikováno do sacího kanálu na sací ventil.

Účel:
1) Vstřikovat jemně rozprášené palivo do nasávaného vzduchu
2) Upravit směšovací poměr paliva se vzduchem v závislosti na otáčkách, zatížení a teplotě.
3) Udržovat nízký podíl škodlivin ve výfukových plynech.

Výhody oproti karburátoru:
- Přesnější vytvoření vytvoření, odměření paliva ve vzduchu za všech pracovních podmínek
- Vstřiková probíhá větším rozdílem tlaku, tlakem palivového čerpadla oproti menšímu tlakovému rozdílu v difuzoru karburátoru
- Přívod paliva v jemně rozptýlené formě
- Krátké vzdálenosti a časy dopravy k válci
- U vícebodového vstřikování rovnoměrné rozdělení paliva do jednotlivých válců
- Snížení spotřeby paliva
- Redukce množství škodlivin ve výfukových plynech

Rozdělení vstřikovacích systémů:
a) přímé
b) nepřímé - jednobodové SPI (CFI)
- vícebodové vstřikování (necentrální) MPI

Nepřímé vstřikování může být provedeno ve systémech

1) Jetronic - tvorbu změny zabezpečuje elektronická řídící jednotka, zapálení změny je na řídící jednotce nezávislé, je řízeno rozdělovačem
2) Motronich - tvorbu směsy i dobu zapálení řídí elektronická řídící jednotka

Nepřímé vstřikování:
U tohoto vstřikování má každý vůbec svůj vstřikovací ventil. U vícebodového vstřikování rozlišujeme tyto způsoby vstřikování benzínu:

a) Simultánní (současně) vstřikování:
Všechny vstřikovací ventily motoru se ovládají současně bez ohledu na to jaký zdvih ve válci probíhá. Čas potřebný pro odpaření paliva je pro jednotlivé válce velmi rozdílný, aby se dosáhlo co nejlepšího shoření směsy, je palivo vstřikováno ve dvou dávkách.

Sdružené vstřikování:
Při tomto se otvírají jen určité skupiny ventilů

Sekvenční:
Vstřikovací ventily vstřikují jednotlivé po sobě v pořadí zapalování bezprostředně před začátkem sání celou dávkou paliva

Přímé vstřikování:
- GDI
- DI
- FSI
U tohoto vstřikování je palivo vstřikováno v průběhu sacího, nebo kompresního zdvihu přímo do pracovního prostoru válce (vzduchové náplně), kde je se odlučuje a je zapáleno zapalovací svíčkou. Přímím vstřikováním paliva nemůže dojít ke konvenci paliva na stěnách sacího potrubí. Nevznikají žádné kondenzační ztráty. Tvorba změny se vzduchem závist na provozní oblasti motoru, motor pracuje v úsporném režimu, nebo výkonném režimu.

Znaky motorů s přímím vstřikováním:
Sací kanály jsou skoro svislé, aby se dosáhlo požadovaného směru proudění nasávaného vzduchu:
- Použití vysokotlakého palivového čerpadla, které dopravují palivo ke vstřikovačům tryskám pod tlakem 5MPa.
- Vysokotlaké vířivé vstřikovací trysky u kterých se mění charakter a obraz výstřiku podle provozní oblasti ve které motor pracuje.
- Jsou tvarové písty - dno pístu není rovné, je na něm vytvořen deflektror a vybrání, které ovlivňují proudění vzduchu a změny paliva se vzduchem ve válci
Palivový systém má dvě části, nízkotlakou část ve které je tlak cca 0,33MPa a vysokotlakou část ve které je vstřikovací tlak cca 5MPa. Vstřikovací tlak musí být větší než je tlak kompresní.

Chlazení kapalinové

23. května 2008 v 17:37 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 24. Chlazení kapalinové


Požadavky:
- vysoký chladící výkon
- minimální hmotnost
- rovnoměrné ochlazování jednotlivých částí a tím zamezení vzniku vnitřního pnutí
- dobrý přístup tepla, co nejméně ovlivněný znečištěním nebo usazováním vodního kamene

Druhy chlazení:


Kapalinové chlazení
1) Samooběžné (termosifonové) chlazení:
Cirkulace kapaliny je řízena změnou teploty kapalinay, teplejší kapalina je lehčí a stoupá

2) Chlazení s nuceným oběhem chladící kapaliny:
Čerpadlo, které je poháněno od klikové hřídele zajišťuje poměrně rychlý oběh chladící kapaliny. Rozdíl teplot kapaliny, která do chladiče vstupuje a která vystupuje je 5°- 7°C. Tím je zaručeno malé vnitřní pnutí.

U studeného motoru dopravní čerpadlo kapaliny do chladících částí prostorů kolem válců a hlavy válců proudí kapalina přes termostat, který uzavírá vstup do chladiče zpět na sací stranu čerpadla Pokud je zapnuto vytápění, určitá část chladící kapaliny proudí přes tepelný výměník. Vznikne tzv. malý chladící okruh.

Hlavní části:
- expanzní (vyrovnávací) nádobka
- chladič
- termostat
- vodní čerpadlo
- ventil pro ovládání topení
- topení

  1. Ventilátor
Pohon:
- přímý pohon
- ventilátor s elektronickým pohonem: nesnižuje výkon, zapíná se v závislosti na teplotě.
- Mechanicky poháněný větrák s viskózní spojkou
- Mechanicky poháněný větrák s třecí spojkou: třecí spojka je ovládaná pomocí termospínače, nebo pomocí parafínovým termostatem.

Výhody použití regulovaných ventilátorů
- snížená spotřeby paliva
- zvýšení užitečného výkonu
- rychlejší dosažení provozní teploty motoru
- rovnoměrná prozní teplota
- v případě použití elektromotoru pro pohon větráku možnost vhodného umístění chladiče
  1. Chladič:

Účel:
- předat teplo, které odvádí chladící kapalina z motoru do okolní atmosféry

Činnost dvoudobého zážehového motoru

23. května 2008 v 17:36 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 23. Činnost dvoudobého zážehového motoru


To jsou dva zdvihy pístu, výměna náplně ve válci je řízena buď pístem, nebo šoupátky. Jestli že je řízena pístem, jsou ve válci sací kanál, výfukový kanál a jeden, nebo dva přepouštěcí kanály. Na rozdíl od čtyřdobého motoru je pro pracovní cyklus využívána i kliková skříň. Je rozdělena na stejný počet stejně velkých komor, kolik je v motoru válců. Mazání je prováděno buď mastnou směsí, nebo je olej přiváděn čerpadlem z olejové nádrže k mazaným místům.

Činnost:
Píst se pohybuje z dolní úvratě do horní úvratě:

Činnost v klikové skříni:
Po uzavření přepouštěcího kanálu pístem se v utěsněné klikové skříni zvětšuje objem a vzniká podtlak 20 až 40kPa. Jakmile je sací kanál pístem uvolněn, začíná nasávání směsy do klikové skříně.

Činnost ve spalovacím prostoru:
Po uzavření výfukového kanálu začíná stlačování zápalné směsy, dojde k zapálení k zapálení směsi jiskrou.

Píst se pohybuje z DÚ do HÚ:

Činnost ve spalovacím prostoru:
V důsledku hoření směsy se rychle zvýší tlak i teplota, vzniklé plyny se rozpínají a tlačí píst do dolní úvratě

Činnost v klikové skříni:
Píst uzavře sací kanál a směs uzavřená v klikové skříni se začne stlačovat. V klikové skříni vznikne přetlak 30 až 60 kPa.

Výměna náplně:
Nejprve horní hrana pístu otevře výfukový kanál a zplodiny z hoření prudce unikají z válce do výfukového potrubí. Bezprostředně po poklesu tlaku ve válci, horní hrana pístu otevře i přepouštěcí kanál a čerstvá směs stlačená v klikové skříni proudí do pracovního válce a současně vytlačuje zplodiny z hoření. Výměna náplně končí za DÚ, uzavřením přepouštěcího a následně i výfukového kanálu.

Vyplachování válce:
Krátká doba pro výměnu náplně (výplach válce) snižuje součinitel plnění válce. Během výměny náplně dochází ke smíchání čerstvé směsy a zplodin z hoření.
Existují dva základnídruhy vyplachování válce:
a) příčné vyplachování
Výfukový a přepouštěcí kanál leží proti sobě a dno pístu je opatřeno deflektorem
b)
Válec je opatřen dvěma přepouštěcími kanály, které jsou navzájem skloněny asi o 120°. Mezi těmito je jeden kanál výfukový. Dno pístu je mírně vypouklé. U této konstrukce je menší nebezpečí vniknutí čerstvé směsy do výfuku.

Funkční odlišnosti dvoudobého a čtyřdobého zážehového motoru:
Kliková skříň je rozdělena na stejně velké komory, jako je počet válců v motoru, může být utěsněna kliková hřídel a ojnice ve valivých ložiskách, protože jsou méně namáhaná na mazání. Nejčastěji se používají válečková, nebo jehlová ložiska, klikový hřídel musí být dělený.

Písty:
Na pístech jsou pouze těsnící kroužky, které jsou zajištěny proti otočení. U dvoudobých motorů jsou použity větší vůle pístu, pístních kroužků i čepu , to je proto že píst je více namáhán tepelně než u čtyřdobých motorů.

Mazání:
- Ztrátový - mastnou směsí (olej, benzín)
- samostatné (olej je v samostatné nádrži)

Palivová soustava vznětových motorů

23. května 2008 v 17:35 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 22. Palivová soustava vznětových motorů


Účel:
1) Dopravit palivo do spalovacího prostoru
2) Palivo ve spalovacím prostoru vhodně rozprášit a rovnoměrně rozdělit
3) Řídit vstřikování časově, ale také z hlediska množství
Schéma palivové soustavy:
1 - Palivová nádrž
2 - Hrubí čistič paliva
3 - Podávací čerpadlo
4 - Jemný čistič paliva
5 - Vstřikovací čerpadlo
6 - Vysokotlaký čerpadlo
7 - Vstřikovače (trysky)
8 - Zpětné vedení







Základní rozdělení vstřikovacího zařízení vznětových motorů:

1) Vstřikovací zařízení se stejným počtem vstřikovacích jednotek, jako je počet válců:
a) Řadové vstřikovací čerpadlo
b) Samostatná vstřikovací jednotka

2) Vstřikovací zařízení s jedním vstřikovacím čerpadlem a s vysokotlakým rozdělovačem paliva. Používají se u vznětových motorů osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel

V současné době se používají dvě konstrukční provedení:
a) Jednolistové čerpadlo s axiálním pohybem pístu, kde počet výtlačných zdvihů na 1 otočení odpovídá počtu válců motoru.
b) Dvoulistové čerpadlo s protiběžným radiálním pohybem pístů

3) Nové vstřikovací systémy s elektronickou regulací:
Palivová soustava LPD ( Pumpe, Leitung, Diese = čerpadlo, potrubí, tryska). Vysokotlaký vstřikovací systém se samostatnými jednolistovými vstřikovacími čerpadly poháněnými vačkovým hřídelem ventilového rozvodu.

4) Palivová jednotka se sdruženými vstřikovacími jednotkami


Čištění paliva:

Životnost vstřikovacího zařízení je značně závislá na dokonalém vyčištění paliva. Na čističe jsou kladeny stále vyšší nároky. Čističe jsou obvykle uspořádány tak, že čím blíže ke vstřikovacímu čerpadlu popř. trysce, tím je čistič jemnější (účinnější)
Poslední čistič bývá umístěn před vstřikovací tryskou.

Požadavky čističe:
- možnost odvzdušnění
- malý průtokový odpor
- snadná vyměnitelnost čistících vložek a jejich velká účinnost
Konstrukce čističe:
Čistič s papírovou čistící vložkou
- hvězdicový čistič
- čistič s vinutou čistící vložkou

Palivové potrubí:

Nízkotlaké potrubí:
Spojuje nádrž s dopravním čerpadlem, dopravní čerpadlo s čističem a čistič s vstřikovacím zařízením, přepadové potrubí
Na výrobu trubek se požívá materiál který odolává otřesům - ocel, měď, pryž…
Musí také odolávat působení paliva

Vysokotlaké potrubí:
Ocelové tlustostěnné bezešvé trubky. Jejich světlost je závislá na dopravovaném množství paliva. Nejčastěji se používají trubky a rozměrech 6x1,5 až 10x5mm. Vnitřní průměr trubky má značný vliv na vstřikovací proces.

Vstřikovací jednotka:
Požadavky na vstřikovací zařízení:
- všechny vstřikovací jednotky musí přesně odměřovat a vytlačovat potřebné dávky paliva
- píst vstřikovací jednotky musí dokonale utěsnit vysoký tlak paliva, ale musí se ve válci pohybovat. Je utěsněn ve válci přesným zabroušením a lapováním.
- Změna dávky paliva, kterou se mění výkon motoru musí probíhat u všech pístů a současně musí být stejně velká.
- Pohon vstřikovacího čerpadla musí být upraven tak, aby bylo možno nastavit, nebo seřídit základní předstřik
- počet výtlačných závitů pístu musí být u dvoudobých motorů stejný jako otáčky jako otáčky hřídele a čtyřdobých poloviční
- pokud je požadováno, musí být možnost měnit moment vstřiku i za chodu motoru. Protože do vstřikovacího zařízení může proniknout vzduch, který způsobuje poruchy v činnosti, musí být celý systém možno odvzdušnit
- protože mezi pístem a válcem vstřikovací jednotky a mezi jehlou a tryskou jsou velmi malé vůle, musí být velice kvalitně vyčištěno palivo. Velikost nečistot nesmí překročit rozměr 0,002 - 0,003mm

Pohon čerpadla:
Čerpadlo je poháněno přes příslušné převody od klikového hřídele k motoru. Hnací a hnaný hřídel čerpadla jsou spojeny spojkou. Do pohonu čerpadla může být vložen přesuvník vstřiku.
Přesuvník vstřiku:
Začátek vstřiku paliva před horní úvrať pístu motoru má základní vliv na rozložení i průběh spalovacího procesu.


Mazání:
Vhodně zvolené mazání má vliv na životnost vstřikovacího čerpadla.
Existují tři druhy mazání:
- olejovou výplní ve vstřikovacím čerpadle
Napájení vstřikovacího čerpadla má mazací okruh motoru.
- vlastní tlakové mazání

Mechanická regulace řadového vstřikovacího čerpadla:
Neexistuje žádná pevná poloha regulační tyče, při které by si vznětový motor udržel své otáčky bez pomoci regulátoru. Při běhu na prázdno by otáčky bez regulátoru buď klesaly až do zastavení motoru, nebo by postupně stoupaly až do maximálních otáček.
Je žádoucí aby vstřikovací čerpadlo vznětového motoru musí být vybaveno regulátorem otáček.
V současné době se používají:
a) mechanické odstředivé regulátory
b) regulátory elektronické

Účel a druhy regulace:
Účel je závislí na požadovaných vlastnostech motoru a úzce souvisí s druhem regulace
1) Výkonnostní regulace (otáčková)
Regulátor nastavuje při zvolených otáčkách sám a bez cizího zásahu požadované množství paliva, které je podle odebíraného výkonu potřebné k udržení požadovaných otáček.
2) Omezovací
Regulátor ovládá pouze volnoběžné a maximální otáčky. V oblasti mezi volnoběžnými a maximálními otáčkami je regulátor neúčinný.


Samostatná vstřikovací jednotka:
Označení motoru s touto vstřikovací jednotkou.
PLD (Pumpe Leitung Diese) - konstrukce je podobná jako u řadového vstřikovacího čerpadla. Vstřikovací jednotka je umístěna na hlavě válců a je vysokotlakým potrubím spojena se vstřikovacím, který momentálně v hlavě válců.

Palivová soustava s tlakovým zásobníkem Common Rail:
U tohoto systému je odděleno vytváření tlaku a vstřikování. Vstřikovací tlak je vytvořen nezávisle na otáčkách motoru a vstřikovaném množství paliva. Palivo je připraveno pro vstřikování ve vysokotlakém zásobníku paliva (Rail). Okamžik vstřiku a množství vstřikovaného paliva jsou vypočítány elektronickou řídící jednotkou. Vstřikované množství paliva je dáno tlakem paliva a dobou otevírání ventilu. Ventil je otevírán elektromagneticky.

Velikost tlaku je u vznětových motorů kolem 200MPa.
1) Čepová tryska:
Používá se pro motory s nepřímím vstřikem
2) Trysky tvorové
Otevírací tlak trysky se pohybuje kolem 20Mpa. Na tento tlak musí být nastavena síla pružiny, která uzavírá výstupní trysku. Počet otvorů závisí na volbě konstruktéra. Může být od 1 až do 12 otvorů. Otvory mají průměr 0,15 až 0,4mm a úhel otevření otvorů bývá 90° až 150°


Jednolistové rozdělovací čerpadlo (rotační):
Tento druh čerpadel je vhodný pro motory osobních a menších užitkových automobilů.
Výhody:
- malá hmotnost
- nezávislost na mazacím systému
- použití pouze jednoho pístu zaručuje ve všech válcích motoru stejný začátek dopravy paliva a stejnou velikost dávky paliva.

Nízkotlaký okruh palivové soustavy:
Patří sem:
- palivová nádrž
- čističe paliva
- lamelové dopravní čerpadlo
- řídící redukční ventil a škrtící tryska

Lamelové dopravní čerpadlo nasává palivo do nádrže a dodává palivo do vnitřního prostoru skříně čerpadla. Protože ve skříni čerpadla je požadován tlak závislí na počtu otáček, je nutné použít redukční ventil, který zajišťuje aby určitým otáčkám odpovídá požadovaný aby určitým otáčkám odpovídal požadovaný tlak paliva (se stejnými otáčkami tlak stoupá). Určitá část paliva proudí přes redukční ventil zpátky do sání dopravního čerpadla. Z důvodu chlazení a samočinného odvzdušnění vstřikovacího čerpadla proudí část paliva přes škrtící trysku zpět do nádrže.

Soustavy s těmito jednotkami jsou označovány:
PDE (Pumpe Diese Einheit)
UIS (Umit Injektion Systém)

U tohoto systému zcela odpadá vstřikovací čerpadlo a vysokotlaké potrubí. Nevýhodou předcházejících systémů je cesta nafty mezi vstřikovacím čerpadlem a vstřikovačem.

Konstrukce:
Sdružené vstřikovací jednotky jsou umístěny v hlavě válců, jsou ovládány rozvodovým vačkovým hřídelem.

Vstřikovací jednotka Common Rail:

Princip činnosti čtyřdobého zážehového motoru

23. května 2008 v 17:31 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 21. Princip činnosti čtyřdobého zážehového motoru

Zážehový motor je spalovací motor, u něhož je směs paliva a vzduchu ve válci zapálena (zažehnuta) elektrickou jiskrou, kterou obvykle vytvoří zapalovací svíčka. Tím se liší od vznětového motoru, kde dochází k samovznícení vstříknutého paliva díky teplotě stlačeného vzduchu.
Pracují s nižším kompresním tlakem, nejvyšší točivý moment a výkon leží ve vyšších otáčkách, jejich chod je tichý a pravidelný. Pro správnou funkci zážehových spalovacích motorů je důležitá odolnost paliva proti samovznícení, kterou udává oktanové číslo.
Čtyřdobý spalovací motor je pístový motor,pracující na čtyřech pohybech pístu. První čtyřdobý spalovací motor, který využíval benzín, sestrojil v roce 1876 německý inženýr Nicolaus Otto. Ve srovnání s v té době dominujícím parním strojem byl menší, lehčí a postupem času i tišší, čistší a především účinnější, byť dosažení spolehlivosti parního stroje trvalo mnoho dalších desítek let. Vynález spalovacího motoru dal impuls odbytu a zpracování ropy. V prvních deseti letech jeho existence se ho prodalo deset tisíc kusů
1. sání - Píst se pohybuje směrem do dolní úvrati (DÚ), přes sací ventil je nasávána pohonná směs.
2. komprese - Píst se pohybuje směrem do horní úvrati (HÚ). Oba ventily jsou uzavřené. Nasátá směs zmenšuje svůj objem, zvětšuje tlak a teplotu. Těsně před horní úvratí je směs zapálena elektrickou jiskrou
3. expanze - Oba ventily jsou uzavřené. Směs paliva a vzduchu zapálená elektrickou jiskrou shoří. V pracovním prostoru válce se prudce zvýší teplota i tlak vzniklých plynů. Ty expandují a během pohybu pístu směrem dolů konají práci.
4. výfuk - Píst se pohybuje směrem do HÚ. Výfukový ventil je otevřený. Spaliny z pracovního prostoru válce jsou vytlačovány do výfukového potrubí.
Kompresní poměr: objem kompresního prostoru + zdvihový objem válce / objem kompresního prostoru

Alternátor

23. května 2008 v 17:26 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 20. Alternátor ▬ Přeplňování

-Altík začne nabíjet až když má větší napětí než AKU.
-Cívka:jak se mění ty polarity tak vzniká eletromag.napětí
-Výpočet: U= B*L*V

Alternátor se skládá zhruba z osmi celků - 2 víka s ložisky, rotor, stator, usměrňovací blok diod, regulátor s uhlíky, větrák a řemenice.
Rotor je složen s hřídele s navinutou cívkou buzení vyvedenou na sběrací kroužky z mědi a dvou hvězdicovitých pólových nástavců lichoběžníkového tvaru (2x3 póly střídavě), které vinutí překrývají. Lichoběžníkový tvar pólů zmenšuje hluk magnetizace. Jako komplet se rotor dynamicky vyvažuje. Vodič cívky buzení se ke kroužkům přivařuje bodovačkou.
Stator je složen z plechů. Má velmi jednoduchý tvar, aby se do izolační hmotou vyložených drážek dobře strojně navíjelo statorové vinutí. Vinutí je třífázové zapojené do hvězdy a pájením se spojuje s diodovým blokem.
Blok diod je buď šesti, nebo devítidiodový, zapojený do můstku. Hlavní diody jsou vždy po třech zalisovány do držáku, který je kromě mechanického upevnění propojuje elektricky a zároveň odvádí teplo vzniklé průchodem proudu. Diody mají stejný tvar a stejné parametry, ale v každém držáku je typ diody s obrácenou polaritou (většinou jsou odlišeny barevným proužkem proti záměně), aby usměrnění bylo dvoucestné (obě půlvlny se "převedou" na kladné). K usměrnění je bezpodmínečně nutných diod šest dimenzovaných na plný výkon alternátoru. Další tři diody slouží jako pomocný usměrňovač, z kterého se použije proud pro regulaci buzení, usnadňuje se tak připojení kontrolky dobíjení. Tyto diody přenáší jen malý proud do 2 A, proto se většinou používají typy na proud okolo 3 A. Pomocný usměrňovač zabraňuje rychlému vybíjení akumulátoru při stojícím motoru a zapnutém klíčku zapalování přes budící vinutí. Oba držáky diod jsou přes izolační podložky sešroubované a spolu s vývody tvoří montážní blok.
Víka alternátoru jsou z hliníkové slitiny, mají všechny potřebné technologické (větrací atd.) otvory a tvoří zároveň držák ložisek. Ložiska jsou kuličková uzavřená s trvalou náplní tuku, ložisko v předním víku (blíže k řemenici) je větší (z řady 6300), ložisko ve víku zadním je menší (z řady 6200). V prvních konstrukcích víka překrývala téměř úplně statorové vinutí a vytvářela jakýsi držák všeho, nyní z důvodu úspory hmotnosti bývá stator nosnou částí alternátoru, víka jsou menší a dosahují jen k bokům statorových plechů, přes které jsou staženy svorníky nebo dlouhými šrouby.
Držák uhlíků je z plastu a podle typu má buď regulátor napětí k sobě připevněn šrouby (nýty), nebo je jedním celkem s ním. Jako komplet se vloží do otvoru v zadním víku a přišroubuje dvěma šrouby. (U starších typů s neoddělitelnými držáky uhlíků uvnitř alternátoru se při montáži uhlíky zasunou celé až do komor, drátkem o průměru asi 1 mm se skrz víko zajistí proti vysunutí a po nasazení zadního víka a sešroubování se drátky vyjmou a uhlíky se ustaví do provozní polohy.) Nová provedení mají regulátor, držák uhlíků a diodový můstek zkombinovaný do sebe pod plastovým krytem, oddělení od sebe ale možné je. Toto provedení je význačné tím, že sběrací kroužky mají velmi malý průměr a jsou vyvedeny až za zadní ložisko a jsou jako celek s uhlíky zapouzdřené proti vnikání nečistot. Toto provedení je výrazně opatřeno větracími otvory a má dva chladící větráky umístěné uvnitř alternátoru.
Řemenice bývá do výkonu 800 W jednodrážková na klasický klínový řemen, nejčastěji soustružená z levné litiny. Někdy je řešena jako společná s větrákem z plechu, kdy jeden plechový výlisek je vrtule s jednou polovinou řemenice, ke které je přinýtován výlisek druhé poloviny řemenice (výrobně vtipné řešení s menšími náklady). Na hřídel je téměř bez vůle nasazena a proti pootočení společně s větrákem zajištěna perem. Dotažení se provádí maticí s pružnou podložkou. Alternátory větších výkonů (nad 800 W - od 55 A výše) mají řemenici vícedrážkovou, nejčastěji se čtyřmi drážkami. Materiál řemenice bývá různý, od litiny až po lehké slitiny, omezení je dáno pouze odolností materiálu proti otěru. V případě pohonu dalších náročných spotřebičů má drážek šest. Řemenice mívá menší průměr než jednodrážková, vícedrážkové řemeny snesou menší poloměr ohybu. Na hřídeli nebývá jištěna perem, ale silným axiálním utažením vůči velké ploše osazení rotoru, takže se přenos výkonu provádí čistě třením. Výroba a montáž takové sestavy je levnější.
Větrák je prakticky výhradně výlisek z plechu. U starších typů alternátorů je jeden umístěný mezi řemenicí a tělem rotoru vně předního víka. Nové vysokovýkonné konstrukce mají dva menší větráky uvnitř alternátoru, z každé strany rotoru jeden. Vzhledem k tvaru větráku si oprávněně můžeme o jeho účinnosti myslet své, sice nějakým způsobem prohání vzduch přes alternátor, ovšem za cenu


Klikové ústrojí ▬ Akumulátor

23. května 2008 v 17:24 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 19. Klikové ústrojí ▬ Akumulátor


V automobilech se většinou používají zkrácený klikový mechanismus, který se ukládá z pístu, ojnice a klikového hřídele. Píst s ojnicí je spojen pístním čepem.



Písty:

Účel:
  • zachytit tlak plynů, které vznikají při hoření, převést sílu kterou tlak plynů vytvoří na ojnici a dále na klikovou hřídel
  • utěsnit spojovací prostor od klikové skříně
  • co nejrychleji odvést teplo ze dna pístu, nebo stěn válce
  • U dvoudobých motorů řídí píst výměnu náplně válce

Namáhání pístu:
a) Mechanické
b) Tepelné
c) Chemické


Konstrukce pístu:
1 - dno pístu
2 - kroužková část pláště pístu (koruna)
3 - vodící část pláště pístu
4 - nálitek pro pístní čep (pístní oko)








Druhy pístů:
1) Bimetalový:
a) Píst s ocelovým kroužkem
b) Píst se segmentem
c) Píst s ocelovými pásky

2) Píst se štěrbinou:

3) Píst se zalitým prstencem:
Používá se u vznětových motorů

4) Vícedílné skládané písty:
U vznětových motorů s velkým průměrem pístu. Dno pístu je ocelové nebo litinové a je zašroubováno do tělesa pístu

5) Píst s olejovým chlazením:

Značení pístů:
Písty se značí na dně pístů
Značení pístu obsahuje:
· Označení výrobce, někdy datum výroby
· Značka pro správnou polohu pístu
· Rozměrové označení pístu
· Označení toleranční třídy v rámci jmenovitého rozměru. Nejčastěji se značí písmeny A, B, C, (D, E)
· Označení hmotnostní skupiny pístu, obvykle jsou dvě skupiny označené římskými číslicemi
· Označení rozměrové skupiny oka pístu (X, Y)


Písty se vyráběj většinou ve třech jmenovitých rozměrech. Druhé dva rozměry jsou opravárenské (výbrus)

Odstupňování průměrů bývá 0,2 - 0,25mm u osobních automobilů a 0,5mm pro motory nákladních automobilů
Koruna pístu:
Jsou v ní vytvořeny z pravidla 3 proužky pro pístní kroužky, mezi kterými jsou umístěny tzv. můstky. Pístní kroužky, drážka a vnitřní stěna válce společně s mazacím olejem vytváří těsnící systém, který zabraňuje pronikání plynů ze spalovacího prostoru klikové skříně a oleje ze stěny válce do spalovacího prostoru.

Pístní kroužky:
Jsou pružné prstence v jednom místě rozříznuté. Místo rozříznuté se nazývá zámek, vůle zámku ovlivňuje spotřebu oleje a utěsnění spalovacího prostoru. Pro uložení kroužku do válce vůle 0,05 - 0,3mm. U čtyřdobých motorů jsou 2 - 3 těsnící a 1 až 2 stírací.

Pístní čepy:
Pístní čepy přenáší síly mezi pístem a ojnicí, aby se nezvyšovali setrvačné síly musí mít menší hmotnost. Vzhledem k rázovému namáhání musí být čepy vyrobeny z velmi houževnaté oceli, povrch musí být zpevněn a kvalitně obroben a povrchově upraven

Uložení pístního čepu:
1) Uložení v pístu - je uložen většinou s velmi malou provozní vůlí, tak že se dá
volně zasunout do pístu ohřátého na teplotu 60 až 120°C
2) Uložení v oku ojnice:
a) Uložení s vůlí
Pokud je čep uložen s vůlí musí být v oku ojnice kluzné ložisko
b) Pevné uložení
Čep je v oku ojnice uložen s přesahem, v tomto případě oko ojnice není opatřeno pouzdrem

Ojnice:
Účel:
- spojit píst s klikovou hřídelí
- převést síly s pístního čepu na klikový hřídel
- změnit přímočarý vratný pohyb pístu na otáčivý pohyb klikové hřídele.

Namáhání ojnice:
1) Na tlak
2) Na tah
3) Na ohyb

Materiál ojnic:
· Nejčastěji legovaná ocel
· Litina
U malých motorů se používají legované hliníkové slitiny
· Slitiny titanu
· Spékané kovy





Konstrukce:

1 - Oko
2 - Dřík
3 - Hlava
4 - Víko



Kliková hřídel:
Účel:
a) převádět posuvný pohyb ojnice na otáčivý
b) větší část točivého momentu převést na setrvačník a dále na spojku vozidla
c) menší částí točivého momentu pohánět ventilové rozvody a další agregáty

Materiál hřídele:
· U méně namáhaných motorů se vyrábí z uhlíkové oceli
· U více namáhaných motorů z legované oceli

Konstrukce:


Akumulátor:
Princip:Procházející proud v nich vyvolá vratné chemické změny, které se projeví rozdílným elektrochemickým potenciálem na elektrodách. Z elektrod se pak dá čerpat na úkor těchto změn elektrická energie zpět
Účel: dodává energii do spotřebičů když je motor vypnut a k samotnému nastartování.
Kapacita: Je to schopnost dávat určitý proud po určitou dobu. Na akumulátoru je kapacita označena v A/h. např.: 100A/h 100ampér po dobu 1 hodiny do vybití akumulátoru
Životnost: není omezena počtem cyklů, ale výkyvy provozní teploty(-1stupenC¨snižuje 1%kapacity). Životnost může být při správné údržbě až 5 let, přičemž kapacita zůstává konstantní až do konce použitelnosti, kdy dojde ke zkratu olověných desek.
Nová AKU-dolévá se elektrolyt Stará voda

Chlazení vzduchové

23. května 2008 v 17:22 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 18. Chlazení vzduchové


Požadavky:
- vysoký chladící výkon
- minimální hmotnost
- rovnoměrné ochlazování jednotlivých částí a tím zamezení vzniku vnitřního pnutí
- dobrý přístup tepla, co nejméně ovlivněný znečištěním nebo usazováním vodního kamene

Druhy chlazení:


Vzduchové chlazení:
Teplo je odváděno prouděním vzduchu z povrchu částí motoru. Tyto části jsou vybaveny žebrováním, které zvětšuje plochu pro ochlazení

1) Náporové: Ochlazení je zabezpečeno pouze náporem větru. Je nerovnoměrné

2) Ejektorové: Používá se jako přídavné ochlazení. Výfukové plyna strhávají teplo od motoru

3) S nuceným oběhem vzduchu:

a) Přetlakové - vrtule je před motorem
b) Podtlakové - vrtule je za motorem

Pohon ventilátoru:
- přímý pohon od klikové hřídele
- ventilátor s regulováním otáček
- ventilátor s hydraulickou spojkou


Vlastnosti:
a) kladné:
- jednoduchá, cenově dostupná (většinou) konstrukce
- nižší hmotnost
- menší celkové rozměry
- v provozu je spolehlivější, obzvlášť v extrémních povětrnostních podmínkách
- jednodušší instalace údržba i obsluha
- rychlejší zahřátí motoru na provozní teplotu



b) záporné:
- větší kolísání provozní teploty
- vyžaduje větší vůli pístů ve válcích motoru, je náchylné ke klepání
- poměrně velký příkon pohonu ventilátoru až 8% výkonu
- velká hlučnost motoru, protože nemá tlumící kapalinový plášť
- nebezpečí deformací působením nerovnoměrných teplot válců a hlavy válců
- obtížnější regulace z důvodu malé tepelné setrvačnosti celého motoru

Ventilové rozvody

23. května 2008 v 17:21 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 17. Ventilové rozvody


Účel:
Řídit plnění válců zápalnou směsí, nebo vzduchem (vznětové motory). Ovládat odvod spalin z motoru

Uspořádání:
- Vačkový hřídel - umístěn v klikové skříni, na hlavě válců a v hlavě válců
- Ventilové tyčky
- Ventilová zdvihátka
- Vahadla ventilů
- Ventilové páky
- Ventily
- Ventilové pružiny
- Opěrné misky
- Pohon rozvodů

Druhy ventilových rozvodů:

Rozvod - F
S jedním ventilem v hlavě válců a jedním na straně válce. Vačkový hřídel je umístěn v horní části klikové skříně, je poháněn řetězovým převodem, nebo ozubenými koly.

Rozvod - SV
Ventily jsou umístěny na jedné straně válce, vačkový hřídel je uložen v klikové skříni. Je poháněn řetězovým převodem, nebo ozubenými koly.

Rozvod - OHV
S vysutými ventily
Ventily jsou umístěny shora hlavy válců obvykle v jedné řadě. Toto uspořádání je výborné, protože umožňuje vytvoření kvalitního spalovacího prostoru.
Vačkový hřídel je umístěn v klikové skříni blízko klikového hřídele. Je poháněn řetězovým převodem, nebo ozubenými koly. Od vačkového hřídele se ventily ovládají zdvihátky a rozvodovými tyčkami, které vedou blokem válců do hlavy válců, kde přes vahadla ovládají ventily. Vahadla jsou otočně uložena na čepu vahadel.

Nevýhoda:
- Velký počet součástí a jejich hmotnost, tím se zvyšuje hlučnost a snižuje tuhost rozsahu.
- Při vysokých otáčkách (nad 8000 min-1) dochází vlivem setrvačných sil k odskakování zdvihadel od vačky a ke změně časování rozvodu


Rozvod - OHC
Rozvod s ventily v hlavě válců a vačkovým hřídelem NA HLAVĚ VÁLCŮ
Nejpoužívanější rozvod u motorů osobních automobilů. Vačkový hřídel je umístěn na vlavě válců buď nad ventily které ovládá přes ventilové páky, nebo přímo přes hrníčková zdvihátka, nebo je umístěn mezi ventily, které ovládá přes ventilová vahadla. Ventily mohou být uspořádány do jedné nebo dvou řad.

Výhoda:
- Malý počet pohyblivých se součástí a malý počet stykových ploch

Nevýhoda:
- Větší výška hlavy válců a složitější provedení pohonu vačkového hřídele (víceřadý řetěz, ozubený řemen a královský hřídel)

Rozvod - DOHC
Je to obdoba rozvodu OHC se dvěma vačkovými hřídeli na hlavě válců. Používá se u víceventilových motorů.

Rozvod - CIH
Rozvod s vačkovým hřídelem v hlavě válců. Vačkový hřídel je umístěn v hlavě válců a ovládá ventily pomocí zdvihátek a vahadel


Hlavní části ventilového rozvodu

Ventily:
Průtočný průřez se zvětší použitím víceventilového rozvodu, tím se zvýší plnící účinnost při vyšších otáčkách. Zdvih ventilu bývá 7,5 až 10 mm. Hlavní výhodou víceventilového rozvodu jsou malé hmotnosti ventilů, malé talířky ventilů.

Ventilová vůle:
a) příliš malá
Ventil se otevírá dříve a uzavírá později, to má vliv na špatné chlazení talířku ventilu. Může docházet k nedostatečnému uzavírání sacího nebo výfukového ventilu zahřátého motoru.

b) příliš velká
Ventil se otevírá později a uzavírá dříve. Doba otevření ventilu je kratší, zmenší se průtočný průřez ventilu.

Vedení ventilu:
Je vyrobeno přímo v hlavě válců, slouží k vedení ventilů do ventilového sedla. Vedení ventilů obsahuje kroužek (gufero), který brání průtoku oleje do spalovacího prostoru.

Sedlo ventilů:
Ventilová sedla ve formě vložky se vyráběj buď z litiny, nebo tvrdé chrommanganové oceli.

Ventilové pružiny:
Slouží k uzavírání ventilu tím, že ventil přitlačuje do sedel ventilu, obvykle se používají dvě pružiny na jeden ventil.

Kozlíky vahadel:
Slouží k upevnění čepu na kterém jsou nasazeny vahadla. Čep je dutý a je pojištěn proti otáčení. Kozlíky vahadel jsou přišroubovány k horní části hlavy válců. Z pravidla v 1. kozlíku je mazací kanál ve kterém je přiváděn olej do dutého čepu.

Rozvodné tyčky:
Přenášejí pohyb z vačkového hřídele na vahadlo. Jsou vyrobeny z ocelových a litinových trubek a tyček. Na koncích tyčky jsou nalisovány koncovky, které jsou kaleny a cementovány.

Zdvihátka ventilů:
Zajišťují přenos pohybu z vačky na rozvodové tyčky (OHV), na vahadla (CIH), nebo přímo na ventily (SV, OHC)

Hydraulická zdvihátka:
Vymezují vůle pomocí hydrauliky (samočinně)

Vačkový hřídel:
Zajišťuje otvírání ventilů ve správném pořadí a ve správný moment a umožňuje uzavření ventilu ventilovou pružinou.
Výroba - výkovek, zápustkovým kováním


Kapalinové (hydraulické brzdy)

23. května 2008 v 17:20 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 16. Kapalinové (hydraulické brzdy)


Konstrukce:
Hydraulická (kapalinová) brzdová soustava je tvořena brzdovým pedálem, hlavním válcem, posilovačem brzd, brzdovými trubkami, kovovými brzdovými válečky, vlastními kovovými brzdami a vyrovnávací nádobkou na brzdovou kapalinu.

Schéma hydraulických brzd

1- hlavní brzdový válec
2- posilovač brzd
3- rozvodné trubičky
4- bubnové (kotoučové) brzdy
5- kotoučové brzdy
6- nádobka na brzd. kapalinu
7- brzdový pedál




Brzdový válec:

Účel:
- vytvořit tlak v každém brzdovém okruhu
- změna objemu kapaliny v závislosti na změně teploty
- umožnit rychlé snížení tlaku v systému při uvolnění brzdového pedálu

Konstrukce:
Často se používá tandemový brzdný válec, který se skládá ze dvou válců umístěných za sebou. Ve společném tělese je umístěn primární tlačný píst a sekundární plovoucí píst. Oba písty jsou dvojité tzn. mezi utěsněnou přední a zadní částí pístu je doplňovací prostor, který je vždy vyplněn brzdovou kapalinou.

Činnost:
Brzdový válec může pracovat ve tří režimech
1- klidová poloha
2- brždění
3- rychlé odbrždění

1) Bubnové brzdy
Bubnové brzdy používané ve vozidlech jsou třecí s vnitřními třecími plochami na bubnu a vnitřními brzdovými čelistmi.
Nejdůležitějšími částmi jsou:
- brzdový buben
- brzdové čelisti
- rozpěrné zařízení
- vratné pružiny
- štít brzdy


Rozpěrné zařízení:

Účel:
Přitlačit brzdové čelisti k třecí ploše brzdového bubnu. U hydraulických brzdových soustav se používají nejčastěji kovové brzdové válečky, méně často brzdové klíny. U vzduchových brzd se nejčastěji používá s-vačka. U mechanicky ovládaných parkovacích brzd:

a) kovový brzdový váleček: používají se buď jednočinné, dvoučinné válečky
b) Dvoučinný brzdový kovový válec: písty v tomto válci mohou být utěsněny buď tzv. hrníčkovou manžetou, nebo těsnícím kroužkem.

Rozpěrná páka parkovací brzdy:


Druhy bubnových brzd:
Podle ovládání a uložení brzdových čelistí rozlišujeme brzdy:

a) Jednonáběžná (simplex)

b) Dvojnáběžná (duplex)

c) Dvojnáběžné obousměrné (duoduplex)


d) Brzda se spřaženými čelistmi (servo)
Čelisti jsou skloubený tak, že na sebe působí navzájem při jízdě vpřed
následně, v zad průběžně.



e) Brzda oboustranná dvounáběžná se vzpřaženými čelistmi



2) Kotoučové brzdy
Kotoučové brzdy se provádějí ve dvou provedení:
a) S pevným třmenem - kde jsou na obou stranách třmenu vytvořeny válečky, ve kterých se pohybují pístky. Při brždění přitlačují pístky brzdové destičky na brzdový kotouč z obou stran. Přítlačná síla je vytvořena tlakem brzdové kapaliny.



b) S plovoucím třmenem - třmen je uložen posuvně v pevném držáku. U těchto brzd je použit jeden váleček, ve kterém se pohybuje píst, který přitlačuje brzdové destičky na kotouč pouze z jedné strany. Druhou brzdovou destičku přitlačuje na kotouč pouze opěrka, pevně spojena s pohyblivým třmenem. Pohyb třmenu zabezpečuje reakční síla, která je vyvolaná pohybem pístu.

Vlastnosti:
- Při dlouhodobém brždění se součinitel tření mění jen velmi málo, protože brzdy jsou málo citlivé na teplo
- Seřízení vůle mezi kotoučem a obložením je samočinné
- Velikost brzdného účinku nezáleží na směru otáčení kola
- Vlivem odstředivých sil vzniká dobrý samočisticí účinek
- Brzdové obložení se rychleji opotřebovává, ale jeho kontrola a výměna je jednoduší
- Brzdy nemají samobrzdící účinek, proto mají větší brzdové válečky než bubnové brzdy
- Protože píst působí přímo na obložení (brzdovou destičku) vzniká nebezpečí vytvářená parných bublin v brzdové kapalině
- Uspořádání pro závěsnou funkci jako parkovací brzdy je konstrukčně složité a nákladné, proto že na zadní nápravě používají bubnové brzdy , při použití plovoucích brzd může být kotouč kombinován s bubnem.


Brzdové obložení:
Třecí materiál ze kterého je brzdové obložení vyrobeno vytváří velké tření, ale zamezuje zadření. U bubnových brzd je obložení nalisované, nebo nalepené na asbestových čelistech. U kotoučových brzd je obložení slepené s ocelovým nosičem.

Požadavky na materiál obložení:
- velká odolnost proti vysokým teplotám a velká mechanická odolnost. Konstantní součinitel tření i při vyšších teplotách a vyšších rychlostech klouzání
- necitlivost proti vodě a nečistotám

V současné době se používají především organické látky
Toto obložení obsahuje tyto látky:
- kovy např.: ocelová vlna, měděný prášek
- plniva např.: oxid železa, rozemletá slída, oxidy hliníku
- kluzný prostředek např.: kovový prášek a grafit
- organické části - různé pryskyřice

Posilovače brzd:

1) Podtlakový posilovač:

Konstrukce:
Posilovač se skládá z podtlakové a pracovní komory, obě komory jsou od sebe neprodyšně odděleny pryžovou membránou. Podtlaková komora je připojena k sacímu porubí (zážehové motory) nebo s podtlakovým čerpadlem. Uvnitř podtlakové komory je vratná pružina, která zabezpečuje vracení pístu posilovače do neutrální polohy, když nejsou brzdy v činnosti.

Pracovní komora je střídavě propojena s atmosférou, nebo podtlakovou komorou prostřednictvím dvojitého ventilu (podtlakový a atmosférický ventil). Ventil je ovládán posuvem tlačné tyčky pedálem brzdy. Tyčka kromě toho působí na pracovní píst posilovače.

2) Elektronicky řízený podtlakový posilovač brzd:
Někteří řidiči při prudkém brždění nesešlápnou brzdový pedál s dostatečnou silou intensitou. V brzdovém systému se tak nevytvoří maximální tlak a to má vliv na brzdnou dráhu automobilu. Tuto nedokonalost odstraňuje elektronické zařízení BAS.
Zařízení se skládá s elektronické řízené jednotky, která zjišťuje stav nouze pomocí snímače polohy pístu posilovače brzd. Poloha pístu je úměrná tlakovému rozdílu mezi podtlakovou a pracovní komorou posilovače. Elektronická jednotka průběžně porovnává skutečnou polohu pístu s porovnávanými hodnotami. V případě vyhodnocení kritické situace řídící jednotka aktivuje elektromagnetický ventil, který zavzdušní pracovní komoru posilovače a docílí tak největší posilovací účinek (zablokování kol zabrání ABS) Po odbrždění je přerušen přívod proudu do elektromagnetického ventilu a systém se okamžitě vypne.


3) Hydraulický posilovač brzd:
U vozidel která mají posilovač řízený s vysokotlakým hydraulickým čerpadlem, je možné využít tlak oleje i posílení brzdného účinku. V porovnání s podtlakovým je hydraulický méně náročný na prostor a má rovnoměrnější posilovací účinek. Při poruše motoru stačí tlak oleje v zásobníku asi na 12 zobrazení. Při poklesu tlaku v zásobníku zůstávají brzdy v činnosti, ale bez posilovacího účinku.

1- vysokotlaké hydraulické čerpadlo
2- regulátor průtoku oleje
3- zásobník tlaku oleje
4- olejová nádrž
5- převodka řízení
6- hlavní brzdový válec
7- brzdový válec



Rozdělení brzdné síly:
Při brždění se mění zatížení náprav. Tato změna závisí na velikosti brzdného zpomalení, zatížení, rozložení užitečného nákladu a výšce těžiště. Při brždění vozidla v přímém směru jízdy se přední náprava více zatěžuje a zadní se odlehčuje. Při brždění v zatáčce jsou více zatížena vnější kola a odlehčena kola vnitřní. Brzdy jsou u většiny vozidel dimenzovány pomocí rozdělení brzdné síly tak aby si vozidlo zachovalo při průměrném zatížení směrovou stabilitu a řiditelnost.

Omezovač brzdového tlaku:
Řídící brzdové vedení, brzdný tlak zadních kol. Ta jsou při určitém přepínacím tlaku přibržďována pouze z redukovaným vzrůstajícím tlakem

Omezovač brzdného tlaku závislí na zatížení:
Pracuje jako předchozí omezovač, ale přepínací tlak je řízen v závislosti na zatížení a přesunu zatíženínáprav.

Převodovky

23. května 2008 v 17:17 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 15. Převodovky


Je umístěna mezi spojkou a rozvodovkou, přenáší točivý moment a otáčky motoru

Účel:
- mění počet otáček
- přenáší a mění točivý moment motoru
- umožňují chod naprázdno (volnoběh) i u stojícího vozidla
- umožňují změnu směru otáčení při couvání
i > 1 - převod do pomala
i < 1 - převod do rychla
i = 1 - přímí převod


Základní pojmy a definice:

1) Převod:
Umožňuje přenos pohybu a silového momentu mezi vstupním (hnacím) a výstupním (hnaným) členem. Převod přenáší pohyb rotační, ale i přímočarý vratný a kývavý.

2) Vstupní a výstupní členy:
Vstupní člen je takový, kterým rotační pohyb a točivý moment do převodu vstupuje.

3) převodový poměr i:
Je číslo, které uvádí poměr mezi otáčkami vstupními a výstupními.

Druhy převodovek s ozubenými koly:

1. Převodovky s čelními ozubenými koly bez synchronizace
2. Převodovky s čelními ozubenými koly se synchronizací
3. Planetové převodovky

1. Převodovky s čelními ozubenými koly bez synchronizace:
Tříhřídelová třístupňová převodovka s přesuvnými koly.
V převodovce jsou tři hřídele: - hnací (vstupní)
- hnaný (výstupní)
- předlohový


2. Převodovky s čelními ozubenými koly se synchronizace:
Převodovky se skládá ze skříně a víka, ozubených soukolí, hřídelí, ložisek, těsnícího a řadícího ústrojí.
Ozubená kola se otáčí v olejové lázni, protože olej snižuje tření a opotřebení, odvádí teplo a snižuje hlučnost převodovky.
Hřídele jsou uloženy ve valivých ložiskách.
Tyto převodovky mohou být: - tříhřídelová
- dvouhřídelová

a) Tříhřídelové: používají se u vozidel s motorem v předu a pohonem vzadu.

Vícenásobné převodovky:
U těžkých nákladních automobilů a teréních vozidel má převodovka umožnit provoz spalovacího motoru v oblasti nízké spotřeby paliva i v oblasti vysokého výkonu. Zatížení vozidel a jízdní podmínky se mění v širokém rozsahu.
Co nejlepší využití výkonu spalovacího motoru je zajištěno spojením několika stupni převodovky s předřazenou redukcí nebo s přídavným redukčním převodem, který je umístěn za vlastní převod.

Rozdělovací převodovky:
Pokud má vozidlo více hnacích náprav, musíme rozdělit točivý moment na všechny hnací nápravy. K tomu se používá rozdělovací převodovka.
Velikost točivého momentu, který je přiváděn k jednotlivým nápravám lze rozdělit v určitém poměru např. 50:50, 70:30…

Obvyklá uspořádání:
a) Rozdělovací převodovka bez mezinápravového diferenciálu - V tomto případě je trvale poháněna pouze jedna náprava, další se připojuje podle potřeby.
b) Rozdělovací převodovka s mezinápravovým diferenciálem - Přední i další náprava jsou trvale spojeni, to je tzv. stálý pohon všech kol.

3. Planetové převodovky:

Základní soukolí planetového převodu:
1 - centrální kolo
2 - satelity
3 - korunové kolo
4 - unášeč satelitů
5 - hřídel spojená s centrálním kolem
Výhody:
- zjednodušené řazení, není potřeba vyrovnávat obvodové rychlosti řazených částí, rychlostní stupně se řadí pod zatížením
- menší zatížení boků zubů => lze přenášet vyšší točivý moment
- tišší chod, protože všechna kola jsou ve stálém záběru
- menší rozměry

Příklady spojení planetového soukolí:
- dvě nebo tři planetové soukolí řazená za sebou vznikne tří, nebo čtyř stupňová převodovka
- spojení dvou planetových soukolí s jedním centrálním kolem, vznikne třístupňová převodovka (SIMPSON)
- spojení dvou planetových soukolí s jedním korunovým kolem => třístupňová (RAVIGNEAUX)
- spojení soukolí SIMPSON s jedním předřazeným planetovým soukolím vznikne čtyřstupňová převodovka

Hydrodynamický měnič točivého momentu:

Účel:
- zvětšuje točivý moment
- u vozidel se samočinnou převodovkou plní funkci rozjezdové spojky

Konstrukce:
Měnič je tvořen lopatkovým kolem čerpadla, které je spojeno s klikovou hřídelí motoru. Hnané lopatkové kolo turbíny je spojené s výstupní hřídelí, dále je tvořen lopatkovým kolem reaktoru, které je opatřeno volnoběžkou.
Kola jsou uložena ve skříni, která je zaplněna olejem, který je do skříně přiveden ze samostatné nádrže čerpadlem.



Převodovky jsou vyrobeny z mnoha součástí, které mohou být silně dynamicky namáhané.
Na součásti převodovek dále působí chvění, střídání teplot, rázy přenášené od motoru nebo i od hnacích kol. I přes toto namáhání patří převodovky mezi spolehlivá zařízení s dobrou životností. Předpokladem dlouhodobé spolehlivosti převodovky je správný a šetrný provoz, preventivní údržba a péče. Dále musí plnit správně svou funkci souvislé skupiny (spojka, rozvodovka, hnací hřídel, řazení atd…)

Synchronizační spojka

23. května 2008 v 17:14 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 14. Synchronizační spojka


je v podstatě bronzový kroužek s vnitřní kuželovou plochou. Během přesouvání unáší přesouvací objímka bronzový kroužek s sebou. Než se objímka zasune do zubů hnaného kola, přitlačí bronzový kroužek jeho kuželovou plochou na kužel hnaného kola, vytvořený na boku hnaného kola. Tím se rozdílná rychlost otáčení hnaného kola zmenší, a teprve v okamžiku, kdy se rychlosti hnaného kola a přesouvací objímky shodují, se přesouvací objímka zasune do zubů hnaného kola.

Umístění:

převodovce a je tam hned několikrát.Je to vlastně přesuvná řadící zubová spojka se synchronizačním zařízením.Synchronizační zařízení vyrovnává rozdíl otáček řadící synchronizační spojky a ozubeného kola rychlostního stupně před jejich spojením.Na každou synchronizační spojku připadají dva rychlostní stupně (pokud je rychlostních stupňů lichý počet, tak ten poslední má synchronizační spojku sám pro sebe).

Rámy vozidel

23. května 2008 v 17:12 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 13. Rámy vozidel


Účel:
- spojovat mezi sebou nápravy
- nést karosérii a náklad a přenášet jejich tíhu na nápravu
- vést hnací skupinu vozidla (motor, převody, příslušenství)
- přenášet hnací brzdné a suvné síly mezi nápravami a karoserií

Umístění na vozidlech:
Rám je nosná část vozidla a jsou na něm umístěny všechny části vozidla včetně karoserie..

Požadavky na rám:
- musí být dostatečně pružný, tuhý a pevný aby odolával namáhání krutem a ohybem.
- Měl by být pokud možno lehký


Druhy rámů:
1) Rámy automobilů

a) Rám oběžnicový (žebřinový)
Skládá se ze dvou podélných nosníků, které mají nejčastější tvar U, nebo I a jsou vzájemně spojeny příčnými nosníky. Nosníky jsou vzájemně spojeny nýtováním, svarovými spoji a šroubovými spoji.

b) Páteřový rám rozvidlený


c) Rám plošinový
V tomto případě ocelová podlaha karosérie nedílný celek s rámem
Rám může být tvořen zahnutými okraji plošiny a je tady z jednoho kusu nebo je plošina vytvořená samostatně a spojena s obdélníky rámu. Tato konstrukce představuje přechod mezi samonosnou karosérií a rámem.


d) Smíšený rám
Je to kombinace vybraných konstrukčních prvků z předchozích rámů.

e) Rám příhradový
Tento rám je tvořen příhradovou konstrukcí z plechových výlisků. Používá se mimo jiné u novějších autobusů, formulí.

f) Rám obvodový (perimetrický)
Podélníky jsou ve střední části rozšířený až na šířku karoserie v místě přední a zadní nápravy se sužují. Karoserie je ve své střední části podepřena a proto může mít lehčí nosnou konstrukci.

2) Rámy motocyklů:
- otevřený
- uzavřený

Materiál: trubky, svařované výlisky (plechy)

3) Rámy traktorů
1. blok tvoří motor
2. blok tvoří převodovka s rozvodovkou
Někteří výrobci používají pro uchycení přední nápravy pomocný rám.

Diferenciál a rozvodovka

23. května 2008 v 17:11 | kubajzlik |  Oprava a údržba vozidel

Maturitní otázka č. 12. Diferenciál a rozvodovka


1) Rozvodovka:

Účel:
- přenášet a zvětšovat točivý moment
- snížit otáčky hnacích kol
- rozvést točivý moment na kola vozidla, popř. náprav

Konstrukce:
a) stálý převod
b) diferenciál

a) Stálý převod
Je tvořen ozubenými koly, které se skládá z hnacího kola (pastorku) a hnaného kola stálého převodu

b) Diferenciál
Účel:
- rovnoměrně rozdělit točivý moment na kola nebo nápravy
- umožnit rozdělit otáčky hnacích kol
- rozděluje hnací sílu na oba hnací hřídele záběrových kol a při jízdě do zatáčky vyrovnává otáčky mezi kolem vnitřním a vnějším


Druhy:
a) kuželový diferenciál
b) čelní diferenciál
c) směrový diferenciál
d) kolíčkový diferenciál

Uzávěrka diferenciálu:
Odstraňuje nevýhodu diferenciálu tím, že zabrání protáčení hnacích kol na povrchu s malou adhezí (na kluzkém terénu) a zajistí přímé spojení hnacích kol v přenosu hnací síly při záběru. Uzávěrky diferenciálu používáme k vyproštění vozidla, krátkodobě v málo únosném terénu. Uzávěrky nepoužíváme při jízdě po silnici, protože se vozidlo obtížně řídí a je náchylné ke smykům, zejména v zatáčkách na náledí.

Kuželový diferenciál

sSládá se z kuželových centrálních kol na hnacích hřídelích obou náprav, z příčně uložených a volně otočných kuželových satelitů a ze společné skříně.